Mariánské Lázně Premonstrátský klášter v Teplé
Premonstrátský klášter v Teplé, jehož představení se zasloužili o vznik a rozvoj Mariánských Lázní, se nachází asi dvacet kilometrů východně od města. Jeden z nejvýznamnějších českých klášterů založil roku 1193 český velmož Hroznata jako ústupek za to, aby se nemusel účastnit křížové výpravy. O několik let později sám zakladatel vstoupil mezi mnichy a spravoval klášterní majetek. Hroznatovi se nakonec jeho funkce stala osudnou, jednou jej při pracovní cestě přepadli lupiči. Za jeho propuštění požadovali od kláštera výkupné, které však Hroznata odmítl, protože nechtěl klášter ekonomicky zruinovat. Nakonec tedy v zajetí zemřel a byl uctíván jako mučedník, na konci 19. století se dokonce dočkal blahořečení.
První mniši přišli do Teplé z premonstrátského kláštera na pražském Strahově a pomalu začali nový klášter rozvíjet. Dominantou areálu se stal románsko-gotický kostel Zvěstování Panny Marie, vystavený mezi lety 1193–1232. V průběhu dlouhé historie kláštera se střídala období rozkvětu i útlumu. Velkých změn se dočkal na přelomu 17. a 18. století, kdy jej rozšířil a přestavěl jeden z nejvýznamnějších českých barokních architektů Kryštof Dientzenhofer. Na přelomu 19. a 20. století pak byla zbudována nová knihovna a muzeum s parkem.
Kryštof Dientzenhofer
Kryštof Dientzenhofer byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka. Podílel na mnoha stavbách v Čechách, působil jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze a také jako klášterní stavitel Břevnovsko-Broumovského kláštera. Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze vytvořený podle jeho návrhu je považován za nejkrásnější barokní stavbu Prahy.
Pohnuté časy začaly druhou světovou válkou, kdy areál sloužil částečně jako zajatecký tábor a částečně jako porodnice dobrovolných matek pro Hitlerovu armádu. Po válce se některých řádových bratří dotkl odsun německých obyvatel z území Čech, ostatní byli po převzetí moci komunistickou stranou roku 1950 uvězněni. Klášter pak využívala jako kasárna československá armáda. Mniši se do Teplé vrátili po společenských změnách roku 1989 a dodnes se snaží o rekonstrukci zanedbaných a poničených budov.
Klášterní knihovna
Jistě nejzajímavějším místem celého kláštera je jeho knihovna, která čítá přes sto tisíc svazků a patří k nejstarším a nejvýznamnějším knihovnám České republiky. Obsahuje i řadu velmi vzácných rukopisů, středověké kodexy, prvotisky i četné odborné knihy v různých jazycích. Návštěva knihovny je součástí prohlídkového okruhu pro veřejnost.
