Loket Klíč ke království českému
Dějiny českých zemí jsou úzce spjaty s historií Německa, kdysi mocnou Svatou říší římskou. Společná hranice je protkána místy plnými příběhů o vzájemných potyčkách, ale i setkáních obou kultur.
Jedním z takových míst je i hrad Loket, kterému se od nepaměti přezdívá klíč ke Království českému. Tvrdilo se totiž, že kdo dobude Loket, dobude celé české království. Mohutný hrad byl významným bodem středověké obranné linie a bránou do tehdejších zemí Koruny české. Na skalním ostrohu chráněném ze tří stran korytem řeky Ohře jej nechal ve 13. století jako nedobytnou pevnost vybudovat český král Václav I. O jeho nezdolatelnosti se mohli tehdejší obyvatelé přesvědčit již za husitských válek, kdy byl Loket třikrát marně obléhán. Je jistě historickým paradoxem, že ačkoli v dlouhé historii hrad k zoufalství obléhatelů většinou obstál, dnes se jako jeden z mála na území České republiky chlubí tím, že jsou jeho brány návštěvníkům otevřeny po celý rok.
Nedobytnost městských hradeb, které můžete takřka neporušené obdivovat dodnes, a poloha uprostřed divokých hvozdů předurčily hradu Lokti zároveň temnou budoucnost.
Chlad pevných loketských zdí kdysi pocítil i císař Svaté říše římské Karel IV. (†1378), který zde byl v dětství několik let vězněn. Ani po této nepříjemné životní zkušenosti však na hrad nezanevřel a v dospělosti sem z Prahy často vyrážel za odpočinkem a především lovem v rozlehlých královských oborách a okolních lesích. Při svých dobrodružných výpravách za divokou zvěří objevily jeho družiny léčivé účinky pramenů v nedalekém údolí říčky Teplé, kde nechal císař Karel založit dnes světoznámé Karlovy Lázně.
Hradní kobky
Jak se asi mladý Karel, vězněný v jedné z mnoha hradních kobek, cítil, může dnešní návštěvník okusit v rozsáhlé hradní expozici útrpného práva. Expozice má z čeho čerpat, neboť budoucí císař nebyl rozhodně jediným, kdo byl na hradě vězněn. Od roku 1792 bylo několikapatrové hradní sklepení využíváno jako státní vězení. Výstava návštěvníky provede světem středověkých mučíren a hladomoren. Zážitek z prohlídky je umocněn přítomností mechanických figurín trestanců doprovázejících hororové představení svým nervy drásajícím řevem.
Goethovo Waterloo
Romantické prostředí středověkého města, krásy nedotčené přírody a kouzlo nespoutané řeky Ohře ohromilo nejen pány českých zemí, ale i romantické duše, milence, básníky a dobrodruhy. Jedním z nich byl i německý básník Johann Wolfgang von Goethe. Ten Loket a jeho podivuhodné okolí miloval a na svých cestách západními Čechami také často navštěvoval. Jako rytíř se zde na sklonku života pustil do vlastního boje o srdce mladé baronky Ulriky von Levetzow, s níž zde dokonce 28. srpna 1823 oslavil v hotelu Bílý kůň své 74. narozeniny. Ale tak jako se branou loketského hradu nepodařilo nájezdníkům proniknout do městských ulic, nepovedlo se ani velkému básníkovi vybojovat srdce mladé šlechtičny. Své zklamání z nepodařeného vztahu popsal později Goethe ve své Mariánskolázeňské elegii.
Krása Lokte je nepopsatelná. Je jako umělecké dílo, které můžete obdivovat ze všech stran.“ Johann Wolfgang von Goethe
Další slavnou postavou, kterou hry osudu zavály do romantických ulic města Lokte, nebyl nikdo jiný než agent Jejího veličenstva. Bond. James Bond. V roce 2006 posloužily exteriéry města jako kulisy pro natáčení filmu Casino Royal, kde si město „zahrálo roli“ černohorského letoviska. Budete-li se dívat pozorně, uvidíte v záběru i vývěsní štít Goetheho osudového hotelu.