Karlovy Vary Někdo to rád horké
Už v polovině 14. století si český král Karel IV. uvědomil, že horké prameny vyvěrající v údolí říčky Teplé mají mimořádné léčebné účinky. Uprostřed lesů proto nechal založit lázně, které se brzy začaly nazývat jeho jménem a staly se nejvýznamnější lázeňskou destinací České republiky. Nechte se i vy unášet pulzujícím životem pěti karlovarských kolonád, kde vás překvapí řada pouličních umělců či drobných obchodníků.
Karel IV.
Český král a císař Svaté říše římské Karel IV. patřil k nejvýznamnějším českým panovníkům. Za jeho panování zažily české země mimořádný rozvoj, výrazně ovlivnil hlavně podobu hlavního města Prahy, kde nechal vystavět kamenný most, čtvrť Nové Město a řadu dalších staveb. Roku 1348 založil v Praze nejstarší českou univerzitu a společně se svým otcem Janem Lucemburským položil základní kámen Chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Vedle toho zakládal hrady po celém území království, mezi nimi i malebný Karlštejn.
Podle pověsti objevila horké prameny v oblasti dnešních Karlových Varů družina krále Karla IV. během lovu ve zdejších lesích. Jeden z honicích psů údajně spadl do tůně s horkou vodou a jeho zoufalé kňučení upozornilo členy výpravy na nezvykle horký pramen. Protože jej prý český král používal pro léčení svých bolavých končetin, nese dnes jeho jméno. Karlův pramen najdete na Tržní kolonádě, jde o druhý nejteplejší pramen lázní – jeho teplota dosahuje 64°C.
O mimořádné energii, prostupující celé město, se nejlépe přesvědčíte ve Vřídelní kolonádě, která zastřešuje gejzír nejvydatnějšího pramene Vřídlo. Minerální voda o teplotě více než 73°C zde pod tlakem tryská do výšky až 12 metrů. Při návštěvě určitě nevynechejte expozici ve starém podzemí kolonády, kde se dozvíte o zdejších vzácných mikroorganismech nebo o využití vřdelní vody k pokamenování suvenýrů.
Vřídelní kolonáda
Na místě dnešní Vřídelní kolonády stála v minulosti již řada staveb – barokní altán, empírová kolonáda, litinová nebo provizorní dřevěná kolonáda. Současná funkcionalismem ovlivněná stavba navržená profesorem Votrubou pochází z let 1969–1975. Gejzír Vřídla vydá za minutu asi 2 000 litrů vody!
Léčivé prameny
K léčení se tradičně využívá dvanáct hlavních pramenů, i když dohromady jich je ve Varech mnohem více a některé vyvěrají přímo v říčce Teplé nebo ve sklepeních zdejších domů. Blahodárný vliv zdejší vody po staletí přitahuje řadu známých osobností, mezi kterými nechyběli Johann Sebastian Bach, ruský car Petr I. Veliký, Karel Marx, Sigmund Freud, četné hollywoodské hvězdy od Mary Pickfordové po Roberta Redforda. K pravidelným návštěvníkům patřil i Johann Wolfgang von Goethe, jemuž se město zalíbilo natolik, že je během svého života navštívil celkem třináctkrát.
Car Petr I. Veliký
Ruský car v Karlových Varech pobýval dvakrát, v letech 1711 a 1712. Svůj pobyt přitom nebral jen jako rekreaci, četné pamětní desky po městě naopak připomínají, že si vyzkoušel i řadu manuálních profesí, což u cara není příliš obvyklé. V domě U páva, který stával naproti dnešnímu kasinu Petr, prý car pomáhal celý den zedníkům se stavbou domu. V kovárně v nedaleké obci Březová zase ukoval podkovu a železnou tyč a v dílně domácího Heidelmanna dokonce údajně vysoustružil tabatěrku ze slonoviny. Expozice v karlovarském muzeu pak připomíná carovu zálibu ve střeleckých turnajích. Zdejší sbírky uchovávají původní terče, na které Petr I. ve Varech střílel. Dodnes oblíbeným místem je Petrova výšina nad městem, kam se car zajížděl modlit a kde se dnes nachází jeho památník.
Inspirace pro Beethovena
Říká se, že melodie, kterou hrál na trubku karlovarský pošťák, inspirovala Ludwiga von Beethovena k hlavnímu motivu jeho předehry C dur. Slavný skladatel ve městě pobýval dvakrát v roce 1812 a nesmazatelně se zapsal do jeho historie.
K dodnes vzpomínané události patří Beethovenův benefiční koncert věnovaný ve prospěch rakouských lázní Baden, které právě roku 1812 poškodil obrovský požár. Beethoven vystoupil společně s italským houslistou Giovannim Batisttou Polledrem v Českém sále hotelu Pupp a zcela si získal místní obecenstvo. Možná i proto, že podobnou tragédii, jaká postihla lázně Baden, zažily Karlovy Vary ve své předchozí historii hned dvakrát.
Živá a radostná atmosféra lázeňského života se odráží i v Beethovenově osmé symfonii, na které tu německý romantik pracoval. O tom, že skladatelův odkaz ve městě stále žije, svědčí pravidelný srpnový hudební festival Beethovenovy dny, v rámci kterého Karlovarský symfonický orchestr předvádí to nejlepší z Beethovenova díla. Skladatel má také ve městě jeden z nejpůsobivějších pomníků, na němž jej sochař Hugo Uher zvěčnil v nadživotní velikosti.
MFF Karlovy Vary
Filmové prázdniny
Přelom června a července patří v Karlových Varech pravidelně nejprestižnějšímu filmovému festivalu ve střední a východní Evropě. Během dvou festivalových týdnů defilují po červeném koberci před hotelem Thermal největší hvězdy stříbrného plátna a celé město se proměňuje v jeden nekončící večírek.
Jak končí Křišťálové glóby?
Hlavní cenu v podobě křišťálového glóbu uděluje hlavní porota Mezinárodního filmového festivalu již od roku 1948. Její podoba se často měnila. Od jubilejního 35. ročníku MFF KV 2000 má Křišťálový glóbus podobu dívky zvedající křišťálovou kouli.
Také vás někdy napadlo, kde podobná cena skončí? Zaprášená na poličce, schovaná ve skříni společně s ostatními? Možná byste se divili. Festivalové znělky od roku 2008 v režii Ivana Zachariáše ukazují, jaké podivné osudy mohou sošku potkat v domácnosti některých slavných tvůrců – mimo jinými Andyho Garcii, Juda Lawa, Dannyho de Vita, Johna Malkoviche, Miloše Formana a dalších.
Tradice karlovarského festivalu sahá do roku 1947, i když první podobná přehlídka proběhla již o rok dříve v nedalekých Mariánských Lázních. Během komunistické éry byl sice festival zařazen po bok podobných přehlídek v Berlíně, Benátkách či Cannes, kvůli mezinárodní izolaci však nedosahoval jejich věhlasu. Teprve po roce 1989 si postupně buduje jméno a získává si stále větší pozornost filmařů i pochvaly kritiků. Ti totiž vědí, že ve Varech se často objevují zatím nepříliš známí, ale nadějní tvůrci, kteří během několika let získají světovou slávu.
Festival nenabízí jen možnost zhlédnout skvělé filmy, ale také příležitost navázat vztahy s dalšími milovníky kinematografie. Ve stanovém městečku panuje vždy rodinná atmosféra a na party v některém z mnoha karlovarských barů určitě nezůstanete sedět v koutě.
