Karlovy Vary Tajemství řemesel
České broušené sklo je proslulé po celém světě a tento úspěch je výrazně spojený s tradiční karlovarskou sklárnou Moser. Její zakladatel, krejčovský syn Ludwig Moser, si v centru města nejprve otevřel ryteckou dílnu, v roce 1857 se však rozhodl založit manufakturu na výrobu skla, která si zakrátko vydobyla pověst nejprestižnější sklářské výroby v Rakousku-Uhersku.
Král českého skla Ludwig Moser
Zakladatel věhlasné karlovarské sklárny Ludwig Moser (1833–1916) výrazně ovlivnil český sklářský průmysl. Patřil do židovské rodiny, jejíž členové se od počátku 19. století zvolna začali prosazovat jako úspěšní obchodníci. Ve 40. letech se nicméně Moserova rodina nacházela ve finanční tísni, proto patrně Ludwig nedokončil studia na reálném gymnáziu v Lokti a nastoupil do učení k uznávanému rytci skla Andreasi Mattonimu. Už za dva roky od něj odešel a snažil se živit jako rytec. Po různých pracovních zkušenostech v Praze se vrátil do Karlových Varů a roku 1855 si otevřel na kolonádě obchod s upomínkovými předměty. Šlo však zřejmě jen o přechodné řešení, protože záhy si zařídil zcela jiný podnik – ryteckou dílnu a obchod se sklem. Rozvoj města a návštěvy prominentních hostů měly příznivý dopad na všechny obchodníky ve městě, Ludwig Moser nicméně začal nad ostatními vynikat. Jeho rytecké práce získávaly četná ocenění na světových výstavách a věhlas jeho firmy rostl. Postupně se stal dvorním dodavatelem císaře Františka Josefa I., perského šáha Musaffereddina i anglického krále Eduarda VII. Roku 1892 už měl dostatek prostředků na vybudování vlastní sklářské huti, která se zaměřila na výrobu ekologicky čistého bezolovnatého křišťálu. Ten se v Moserově sklárně taví podle tradičních postupů dodnes.
Tradičně vyrobené karlovarské sklo zdobí výbavu řady výjimečných osobností, například královny Alžběty II., norského krále Haakona VII., papeže Pia XI. nebo Eltona Johna, i proto se mu někdy říká „Sklo králů“. Přímo ve sklárně Moser je dnes zřízené muzeum, které představuje historii společnosti. Pokud byste chtěli vidět šikovné ruce karlovarských sklářů v akci, doporučujeme objednat si také prohlídku sklářské huti.
Tajemství svého řemesla ovšem nestřeží jen karlovarští skláři. Město ve světě proslavil také bylinný likér Becherovka, jehož unikátní receptura zůstává téměř beze změny již od roku 1807. Léčivé účinky Becherovky se někdy srovnávají s dvanácti karlovarskými minerálními prameny, ne nadarmo se jí proto přezdívá „třináctý pramen“.
Becherovka – přísně střežená receptura
Na světě jsou dnes jen dva lidé, kteří znají celé přísně střežené tajemství výroby Becherovky. Jen dvě osoby mají totiž přístup do místnosti již od dob původních majitelů zvané Drogikamr, kde vždy jednou týdně připraví unikátní směs mnoha druhů bylin a koření, která dává likéru specifickou nahořklou chuť.
U zrodu likéru stál drogista Josef Vitus Becher, který jej pod názvem English Bitter předepisoval na léčbu žaludečních obtíží. Teprve jeho syn Jan objevil skutečný potenciál nápoje a rozjel jeho výrobu naplno. Původní výrobní a sklepní prostory jsou dodnes přístupné v rámci expozice Muzea Jana Bechera. Pro návštěvníky je tu připravena i ochutnávka několika specialit z muzejního baru.
