Olomouc Duchovní srdce Moravy
Ačkoli je Olomouc místem s více jak tisíciletou historií, zdá se, jakoby na své nové objevení stále ještě čekala. Všimnul si toho i turistický průvodce Lonely Planet, který Olomouc dokonce označil za jedno z nejméně doceněných míst v České republice a zařadil ji mezi TOP 10 turistických destinací, které byste neměli minout při návštěvě Evropy. Olomouc se totiž může svou krásou směle měřit nejen s Prahou, ale i mnoha vyhledávanými turistickými cíli v Evropě, a vaši pozornost si rozhodně zaslouží. Najdete zde druhou nejvýznamnější městskou památkovou rezervaci v České republice, obklopenou nádhernými parky, neuvěřitelnou koncentraci církevních staveb, památku UNESCO, a nechybí dokonce orloj s příběhem snad ještě zajímavějším, než je ten pražský. To vše je však ušetřeno věčného ruchu velkoměsta a věřte, že poklidné tempo, ve kterém si můžete vychutnat veškeré místní krásy, si dopřejete v málokterém evropském městě.
Příběh olomouckého orloje
Olomoucký orloj je spolu s tím pražským unikátní ukázkou hodinářské a stavební dovednosti našich předků a patří k nejstarším památkám svého druhu na světě. První písemná zmínka je z roku 1519, stále se však uvažuje o tom, že orloj může pocházet z 15. století. Od té doby prošel řadou úprav, přibývaly a měnily se pohyblivé postavy – od sv. Václava přes sv. Jiří s drakem až po Tři krále na velbloudech, proměňovala se i melodie zvonkohry. Koncem 19. století byl orloj vybaven novým heliocentrickým ciferníkem. Koncem druhé světové války potkal pražský i olomoucký orloj podobný osud - oba byly citelně poškozeny. Zatímco pražský orloj získal při náročné rekonstrukci zpět svou původní podobu, v Olomouci se rozhodli pro tematickou změnu. Původní stroj zůstal na svém místě, výzdoba však odpovídala již „nové víře“ – socialistickému realismu. Zatímco mozaika v horní části zobrazuje tradiční hanácké slavnosti, ciferník ve spodní části lemují postavy dělníka a chemika. Když se ve dvanáct hodin mechanismus uvede do chodu, začne na orloji defilovat procesí, ve kterém za sebou pochodují řezník, fotbalista, mlékařka, volejbalistka, kopáč a další. Produkce trvá přibližně sedm minut a končí stejně jako v Praze zakokrháním kohouta.
Olomouc byla odjakživa duchovní metropolí Moravy, a její slavnou minulost, zde můžete dodnes cítit na každém kroku. Budete-li chtít svou pouť za historií začít od nejstarších památek, vydejte se nejprve na Olomoucký hrad s gotickým Dómem sv. Václava a sídelním kostelem olomouckého arcibiskupa. Kromě tisíc let starých pozůstatků stavby románského Biskupského paláce můžete obdivovat církevní poklady a umělecká díla ze sbírek olomouckých biskupů a arcibiskupů v nedávno rekonstruovaném areálu Arcidiecézního muzea. Za krásami barokní architektury a sochařství pokračujte na Horní náměstí, kde najdete jednu z nejvýznamnějších olomouckých pamětihodností – sloup Nejsvětější Trojice. Tento morový sloup, největší seskupení barokních soch ve střední Evropě, je od roku 2000 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Vydáte-li se pak z Horního náměstí za dalšími místními památkami, podmaní si vás nádhera barokní architektury takřka všude, kam se vypravíte.
Přímo v Olomouci můžete obdivovat unikátní soubor barokních kašen, chrám sv. Michala nebo komplex jezuitské školy a kostela, ve své cestě můžete ale pokračovat i dál za město. Také zde vás totiž čekají architektonické skvosty – starobylý klášter Hradisko, kterému se pro jeho působivou velikost přezdívá „Moravský Escorial“, nebo bazilika na Svatém Kopečku. Návštěvu tohoto starého poutního místa s nádherným výhledem do poklidné a úrodné roviny Hané si nenechali ujít ani papež Jan Pavel II. nebo Matka Tereza.
Svatý Kopeček
Barokní bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, jedno z nejznámějších poutních míst České republiky, stojí pět kilometrů severovýchodně od Olomouce. Brzy po vysvěcení v roce 1679 sem každoročně putovalo více než 50 000 poutníků za Pannou Marií ze Svatého Kopečku, aby Královně Moravy vzdali svou úctu. Kolem roku 1700 to již bylo 120–130 000 lidí ročně. A zájem poutníků i obdivovatelů barokního umění trvá dodnes. Důležitost tohoto posvátného místa potvrzují i významné návštěvy, které si sem našly cestu. V roce 1990 se zde zastavila Matka Tereza a v květnu 1995 byl poutní chrám povýšen na baziliku minor za účasti papeže Jana Pavla II.
Svatý Kopeček patří také k vyhledávaným rekreačním místům obyvatel Olomouce, od roku 1952 se zde nachází i olomoucká zoologická zahrada.
Patří k dějinným paradoxům, že krása barokní Olomouce se musela zrodit z velkého utrpení a takřka úplného zničení všeho, co zde kdysi bývalo. O to je však hodnota zdejších památek vyšší. Jsou výrazem odhodlání, nezdolné vůle k životu a duchovní síly.
Když v roce 1650 odcházela po osmi letech z města švédská vojska, zanechala jej v troskách. Ze sedmi set městských domů jich zůstala obyvatelná zhruba čtvrtina. Z přibližně 30.000 obyvatel, kteří žili ve městě roku 1640, zde zůstalo pouhých 1765. Za tohoto stavu někteří dokonce navrhovali nevzdorovat osudu a proměnit starobylé město na vesnici. Nestalo se tak. Naopak, Olomouc se od roku 1655 během dlouhých sta let postupně proměnila na jednu z nejdokonalejších bastionových pevností v celé habsburské monarchii. Symbolem znovuzrození a jednou z nejkrásnějších památek dnešní Olomouce se také stal soubor šesti barokních kašen s figurální výzdobou na antické motivy. Kašny Herkula, Jupitera, Marta a dalších postav z antické mytologie doplňuje přímo na Horním náměstí novodobá Ariónova kašna z roku 2002 a fontána Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra na nádvoří u vznosného neobarokního paláce sv. Sarkandra.
Původ jména Olomouc je sice sporný, ale podle jedné verze je název spojením výrazů pro „hučet“ a „pivo“. Pravdou je, že v okolí Olomouce se pěstuje velmi kvalitní chmel a ve městě narazíte na neobvykle velké množství restaurací, pivnic a minipivovarů, ve kterých můžete ochutnat zdejší skvělá piva. A i když ve dne městu vládne spíše poklidná atmosféra, v noci to v centru „hučí“ jako v úle. Je to zásluhou velkého množství mladých lidí, kteří v tomto univerzitním městě s druhou nejstarší alma mater v České republice žijí a studují. Určitě neuděláte chybu, začnete-li svou výpravu za dobrým jídlem, pitím a zábavou v bývalých Vodních kasárnách, části zrekonstruovaného opevnění z dob císařovny Marie Terezie. V okolí najdete mnoho hospůdek, restaurací, barů, diskoték a klubů, z nichž si určitě vyberete podnik dle vaší nálady a chuti. Rozhodně ale nezapomeňte ochutnat zdejší vyhlášenou specialitu – Olomoucké tvarůžky, a jste-li opravdový pivní fanda, pak si návštěvu Olomouce naplánujte na konec června, kdy se zde koná tradiční pivní festival, patřící k nejoblíbenějším a největším akcím svého druhu v Česku.
Olomoucké tvarůžky
Kdy spatřila tato pochoutka poprvé světlo světa, se nejspíš nikdy nedozvíme. Nejstarší zprávy z 15. století uvádějí tento druh měkkého zrajícího sýra již jako běžnou součást jídelníčku moravských sedláků a archivní prameny ze 17. století podávají svědectví o tom, že sloužily dokonce jako platidlo.
Tento sýrový kulinářský skvost, který se ideálně hodí k pivu, se vyznačuje silnou vůní a žlutou barvou a moravská kuchyně zná mnoho receptů na jejich úpravu. Podlehnete-li jeho kouzlu tak jako mnozí před vámi, můžete si tuto zdravou pochoutku koupit v unikátním automatu v podloubí radnice, nebo se vydat do muzea tvarůžků v Lošticích. Seznámíte se nejen s tajemstvím výroby, ale v podnikové prodejně si budete moct nakoupit mnoho dalších tvarůžkových specialit.
Archiv města Olomouc | © Martin Třískala