České středohoří Magické horizonty

S Českým středohořím snese srovnání málokterá krajina na světě. Vyvřelé magmatické kužely, vystupující z poklidné Polabské nížiny, vesnice sevřené v hlubokých údolích, barevné louky, žlutě kvetoucí pole, ovocné sady, vrcholy kopců korunované zříceninami středověkých hradů. To vše přikryto shora prozářenými mraky nízko plujícími přes celý horizont, propojujícími zemi s nebem v jeden expresivně laděný barevný obraz. Toto zvláštní fantaskní napětí mezi oblohou neustále nabitou elektřinou, zkamenělou silou dávných živlů a poklidem po staletí pečlivě kultivované krajiny sem vždy přitahovalo největší romantické umělce, hledající novou inspiraci. Za svou múzou sem přijížděli Johann Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller nebo Richard Wagner. Svou barevností krajina na celý život učarovala i mnoha malířům.

Za neopakovatelnými výhledy se sem často vracel i světově proslulý cestovatel Alexander Humboldt. Po svém prvním výstupu na nejvyšší vrchol zdejší krajiny, při němž doprovázel pruského krále Friedricha Wilhelma III., napsal zcela uchvácen v dopise svému příteli:

Pohled z Milešovky je třetí nejkrásnější ze všech na světě, které jsem kdy spatřil.“

A ačkoli patřil k nejzcestovalejším lidem své doby, za mocným kouzlem Českého středohoří se vypravil celkem šestnáctkrát. Vracel se za ním i pruský král, který na Milešovku pravidelně stoupal každý rok během svého pobytu v teplických lázních.

Zdejší výhledy jsou opravdu silně podmanivé a České středohoří je beze sporu nejfotogeničtějším místem v České republice.  Kopce nejsou vysoké, většinou snadno dostupné, není tedy těžké dojít až na vrchol a na libovolně dlouhou dobu se zasnít při pohledu na členité horizonty. S mnoha z nich jsou spojeny dávné mýty a takřka každý má nějaké své tajemství.

Za zeleným zlatem a vinnou révou

Úrodná krajina Polabí a červené půdy v Poohří jsou odnepaměti využívány k pěstování tzv. „zeleného zlata“ - chmele. Ten český patří k nejkvalitnějším na světě a Češi jsou na něj právem hrdí. Chmelnice na Žatecku patří neodmyslitelně ke zdejší krajině a i přes malou rozlohu České republiky jsou svojí rozlohou čtvrté nejrozsáhlejší na světě. Typické dřevěné konstrukce s uvázanými chmelovými keři najdete při cestě krajinou na každém kroku a někdejší chmelové brigády, na které jezdili během sklizně mladí lidé za minulého režimu, patří ke kulturní identitě českého národa. Zkuste schválně na toto téma zavést řeč v některé místní hospodě s kýmkoli starším třiceti let a uvidíte, že proud historek, ke kterému se budou nostalgicky přidávat další a další lidé u stolu, nebude brát konce.

Navštívíte-li na svých cestách po středohoří bývalé královské město Žatec, najdete na náměstí vedle radnice nejen nejmenší chmelnici na světě, ale o kus dál také jeden z největších svatostánků tohoto českého národního pokladu – Chrám chmele a piva. Zde se dozvíte více o jeho dlouhé historii, na vlastní oči uvidíte, jak se vaří pivo a v místní restauraci ochutnáte všechny místní pivní speciality a regionální pokrmy.

V okolí města Litoměřic najdete naopak centrum vinařství. V místě zvaném Porta Bohemica, na úrodných stráních nad meandry řeky Labe, která si právě tudy otevřela svou cestu mezi sopečnými kopci. Historie pěstování a zpracování vinné révy sahá dle dochovaných zpráv více jak tisíc let nazpět. Dodnes se na bývalém cisterciáckém panství ve Velkých Žernosekách dochovaly původní vinné sklepy z 13. století, kde víno vyzrává v dubových sudech. Víno z nich můžete ochutnat přímo v historických sklepích a na zámku najdete i ubytování. Ideální příležitost k návštěvě je určitě během tradičních vinobraní. A když už zde budete, můžete svůj pobyt využít i k nenáročným výletům podél řeky nebo plavbě na lodi.

V Litoměřicích stojí bývalý královský středověký hrad ze 13. století. V této impozantní budově, jedné z nejstarších staveb města, byl kdysi v minulosti pivovar. Pivo ale před časem uvolnilo místo vínu a dnes zde najdete moderní expozici českého vinařství. Dozvíte se vše o pěstování révy v kraji a ochutnáte typické odrůdy zdejšího regionu. Chloubou hradu je nově opravená gotická kaple, kde se při svém pobytu v Litoměřicích modlil císař Karel IV. – právě on udělil Litoměřicím ve středověku právo pěstovat vinnou révu a přispěl k rozvoji vinařství na Litoměřicku.

Krajem světoznámého českého křišťálu

Vypravíte-li se do Českého středohoří z jeho severovýchodního cípu, z podhůří Lužických hor, ocitnete se v odvěkém centru českého sklářství. Dlouhou a slavnou historii tohoto křehkého umění zrozeného z ohně můžete dodnes obdivovat v tradičních sklářských městech, jako je Kamenický Šenov, Nový Bor nebo malá vesnička Prácheň. Právě zde totiž začal jeden z dlouhých příběhů českého skla. Již v roce 1724 zde byla otevřena první lustrařská dílna. Křišťálové lustry s broušenými ověsy z její produkce si rychle získaly nadšené příznivce z řad nejvyšší aristokracie a takřka přes noc se staly světovým pojmem, když si našly cestu do sídel nejvýznamnějších světových panovníků – od francouzského krále Ludvíka XV., přes rakouskou císařovnu Marii Terezii až po vládce osmanské říše Osmana III. Dnes je přímo v Práchni i širším okolí v provozu několik menších hutí, které můžete osobně navštívit a sami si vyzkoušet toto náročné umělecké řemeslo.

Poblíž Práchně se také nachází vyhledávaná přírodní zajímavost – Panská skála, někdy také označovaná jako Kamenné varhany. Čedičové sloupy, připomínající ohromné tmavé krystaly, odhalené během těžby kamene, jsou pozůstatkem dávné vulkanické činnosti. Díky lidovým sbírkám byl tento unikátní útvar zachráněn a je nejstarší geologickou rezervací v Čechách.