Pálava Poklady země

Přijde-li ve společnosti řeč na to, kde se v České republice rodí nejlepší vína, neuděláte chybu, řeknete-li, že ta nejkvalitnější rozhodně uzrávají na prosluněných svazích moravské Pálavy. Shoduje se na tom ostatně většina znalců a odborníků. A není divu, protože zdejší kraj má pro pěstování vinné révy od nepaměti ty nejlepší podmínky. Pálava je nejteplejší a nejsušší oblastí České republiky, kde se vinařům daří údajně již od 2. století našeho letopočtu.

O počátcích vinařství pod Pálavskými vrchy se dodnes vyprávějí legendy. Podle některých z nich byli prvními zdejšími vinaři již římští legionáři v době, kdy až sem sahaly hranice římské říše. O Keltech usazených v pálavské nížině víme, že víno rádi pili a s Římany čile obchodovali, ale první písemné zmínky najdeme až v kronikách z 8. a 9. století. V nich čteme, že si již tehdejší panovníci byli vědomi toho, jaké poklady uzrávají na zdejším slunci.

Každý, kdo se chce vydat na cestu proti proudu času za příběhem moravského vína a bohatou historií místního kraje, udělá nejlépe, začne-li svou pouť v jeho odvěkém centru – starobylém Mikulově. Ve sklepeních mikulovského zámku najdete rozsáhlou expozici a několik historických památek, z nichž největší je obří vinný sud ze 17. století. Pravé zážitky na vás ale čekají za branami Mikulova. Po teoretickém úvodu proto nasedněte na kolo a vyrazte ven z města směrem na jih.

Expozice vinařství na zámku Mikulov

Město Mikulov je již od nepaměti centrem moravského vinařství. Slavnou vinařskou tradici připomíná zámecká expozice i obří renesanční sud na víno ve sklepení zámku.

Jeho stavbu si objednal roku 1643 majitel mikulovského panství Maxmilián kníže z Dietrichsteina pro ukládání desátku z vína vypěstovaného jeho poddanými na pronajatých vinicích. Brněnský bednář Specht stavěl gigantický dubový sud o délce 621 cm a průměru 447 cm se třemi tovaryši přímo ve sklepě takřka tři čtvrtě roku. Sud byl po svém dokončení několik desítek let plněn desátkovým vínem. Po katastrofální neúrodě zůstal několik let nenaplněný, rozeschnul se a od té doby zůstal prázdný. Jako zázrakem přežil velké požáry, které zničily velkou část zámku, a zůstal zachován ve sklepení do dnešních dní. Mikulovský sud, do kterého se vešlo až 1 014 hl vína, patří k nejstarším a největším dochovaným sudům na světě.

Jedna z mnoha cyklistických tras vede malebnou krajinou, vyhlášenou roku 1986 biosférickou rezervací UNESCO a chránící ukázky nejvýznačnějších světových ekosystémů. Minete několik romantických zřícenin – Sirotčí hrádek, kapli sv. Antonína a Dívčí hrad. Pod poslední z nich doporučujeme malou odbočku. Výhled, který se vám naskytne od Dívčího hradu směrem k Novomlýnským nádržím, určitě stojí za trochu námahy a pár metrů stoupání. Dole pod sebou totiž jako na dlani uvidíte rozlehlou nížinu a také cíl vaší cesty – obec Pavlov a hned vedle ní Dolní Věstonice, významné naleziště památek na pravěké lovce mamutů. Zbytek cesty do vinařské vesnice Pavlov vede přímo mezi vinicemi a zavede vás až do jejího centra. Doporučujeme začít návštěvu nejprve prohlídkou vsi, jejíž historie je doložena až do 11. století. Za pozornost stojí tradiční selské usedlosti s barokními štíty z 18. století, barokní kostel sv. Barbory a půvabný barokní hřbitov pod Děvínem.

Pavlov

Kdy se v Pavlově začala pěstovat vinná réva, není známo, ale podle písemných údajů z roku 1444 víme, že Pavlov byl v té době největší vinařskou obcí mikulovského panství. Počátkem 17. století byla více jak polovina poddanské půdy osázena vinicemi. Vinařství přežilo nelehké období třicetileté války a dokladem jeho nového vzestupu jsou právě barokní štíty gruntů a vinných sklepů v České ulici. Dnes je v Pavlově přes 300 hektarů vinic a výrobě vína se zde věnuje patnáct vinařů. Jedenáct z nich se před několika lety dohodlo, že od poloviny června do začátku září bude vždy alespoň jeden z nich držet službu a otevře svůj vinný sklep návštěvníkům. Každý letní pátek a o víkendech tak máte jistotu, že si prohlédnete historické vinné sklepy a ochutnáte skvělá pavlovská vína, některá z nich vyšlechtěná přímo v tomto kraji. Osobně poznáte jednotlivé vinaře a vyslechnete historky, které se zde vyprávějí po generace. Vinaři si naopak rádi poslechnou vaše názory. Sami přiznávají, že postřehy milovníků vína jsou pro ně mnohdy inspirací do dalších let. I vy tak můžete svou troškou přispět k pokračování starého příběhu zdejšího vína.